Distribuční logistika

Distribuční logistika představuje spojnici mezi výrobou a odbytovou částí podniku. Jsou v ní zahrnuté všechny skladové a dopravní pohyby výrobků k odběrateli. S tím jsou spojené také informační a kontrolní činnosti. Zejména společnosti, jež vyrábí produkty určené pro prodej, využívají distribuční logistiku. Neplatí to ale vždy. I firmy, které mají jiný obor podnikání do kontaktu s distribuční logistikou přijdou.

Distribuční logistika zahrnuje zejména tyto oblasti:

• Plánování přepravních tras

• Řízení dodávek k zákazníkovi

• Snižování provozních nákladů

• Materiálový tok

• Skladování hotových výrobků až po odbyt

• Související informace

Z výše uvedeného je jasně patrné, že distribuční logistika představuje spojovací článek mezi výrobou a zákazníkem.

Rozdělení distribuce

Cílem distribuční logistiky je mít výrobek ve správném čase na správném místě. Z tohoto důvodu vzniklo následující kvalifikační rozdělení distribuce:

• Přímá distribuce (existuje pouze mezi výrobcem a spotřebitelem, kdy obchod neprobíhá přes žádný další mezičlánek).

• Nepřímá distribuce (existují kromě výrobce a spotřebitele další mezičlánky jako maloobchod, velkoobchod, zprostředkovatel).

• Kombinovaná distribuce (daný podnik pro část produkce používá distribuci přímou a pro jiné distribuci nepřímou).

• Extenzivní distribuce (= snaha prodávat výrobek ve všech prodejnách a to ve většině případů v masovém množství. Dobrým příkladem může být pečivo).

• Výběrová distribuce (u výběrové distribuce je počet obchodů, ve kterých se výrobek prodává, omezený. Díky pečlivému výběru vhodných velkoobchodů nebo maloobchodů se může výrobce soustředit pouze na ty zákazníky, kteří mu přinášejí největší zisky).

• Exkluzivní distribuce (výrobek se prodává v určitém regionu pouze na jednom prodejním místě /v jednom obchodě/, které má na prodej licenci. Příkladem mohou být některé druhy automobilů).

Distribuční systém

S distribuční logistikou úzce souvisí další termín “distribuční systém”. Jedná se o otevřený systém, který spočívá ve vyrovnávacích funkcích mezi výrobou a trhem. Zajišťuje vzájemnou rovnováhu mezi:

• Prostorem (skladovací prostory)

• Časem (čas vynaložený na skladové operace)

• Množstvím (množství zboží na skladě)

• Sortimentem (jednotlivé druhy zboží)